Malebná vesnička nedaleko Kroměříže, proslulá populárním rančem, slibovala příjemně strávené sobotní dopoledne a vlastně i odpoledne. Podle zaručených zpráv televizních rosniček a těch nejspolehlivějších serverů jsme všichni očekávali slunečno s teplotami nad 30°. Po tradičním deštivu z minulého týdne (jak jinak) jsme se snad všichni na teplo i těšili, ale čeho je moc, toho je příliš.
Vzhledem ke vzdálenosti a mobilitě většiny členů našeho oddílu kolonku BUS při přihlašování vyplnilo kladně pouze 11 závodníků. Takže se pojede auty. Jenže jak už to bývá, postupně vychází najevo, že někteří se přihlásí, ale vlastně nejedou, jiní se nepřihlásí, zato by rádi jeli, další ještě neví a tak se to mění několikrát dokola. Posádka aut se papírově několikrát přeskládává a začíná být napínavé, kdo vlastně s kým... Nakonec ale všechno dobře dopadne a tak plni elánu a odhodlání se setkáváme jako vždycky u plastového kelímku ranní (tentokráte nešizené) kávy na místním fotbalovém hřišti. Nejvíce humoru má nestárnoucí Lojzík, který se snaží povzbudit nás unavené veterány a podle výrazu v obličeji snad ještě unavenější dorostence. Kde jen bere tu energii, honí se mi hlavou mezi 9. a 10. kontrolou, kdy jsem na pokraji zhroucení, mám chuť všechno vzdát a připadám si ale úúúúplně nemožná. Sotva se připotácím do cíle, už zdálky slyším, jak Lojzík jen tak do pléna rozdává dobře míněné rady a neocenitelné zkušenosti získané letitým soužitím s Evičkou. K tomu přidává pár vtipných historek ze života a plánů do budoucna. Třeba, jak se se Standou připravují na nejbližší závody a to hned blížící se mistrovství světa. No nejsou úžasní?
A jak to vypadalo v lese? Někteří byli velmi překvapeni, že pořadatelé si na nás připravili 2 starty a dokonce to brali trošku jako záludnost z jejich strany. Ti, co měli start č.1, většinou v cíli hodnotili závod za takový typicky„kroměřížský“(přeloženo nezajímavý=běžák). Borci ze startu č.2 měli to štěstí dostat se do prostoru kamenných kupek v protilehlém kopci, takže jejich trať byla o něco zajímavější, ale i fyzicky náročnější (kopce za každou cenu).
A jaký byl celkový umělecký dojem z posledních předprázdninových béček? Takový příjemný oblasťák s poměrně slabou účastí, což se projevilo zejména při vyhlášení. Áčkařům už o nic nejde, maturanti si užívají zaslouženého volna a středoškoláci si vyráží povyrazit na školní výlet.
Z „ holek“ si pro hodnotné ceny za 1. místo přišly: D45B Irča K. a D50B Eva H.
Z kluků se nejvíce pochlapili dorostenci v H16 – 1. Honza S., 2.David M.
Největší potlesk si zasloužil v H20B Casper, v H55B Bob H. a samozřejmě v H75B Standa V. Všem jmenovaným a taky všem, kteří byli se svým výkonem a umístěním spokojeni, blahopřejeme!
Výsledky najdete na http://www.smerkromeriz.cz/poradame/16-6-2012/16-6-2012-vysledky/
Janina
