Neznalým bych si dovolil doporučit následující výtečný videoklip osvětlující vybrané aspekty života za volantem:
Nutno podotknout, že řidič svým vzeřením byl tak trochu postavička. Byl papulatý, jeho pupek byl několikrát spatřen mezi posledními knoflíky jeho košile a v několikadenním strništi na obličeji se mu ukrývaly kousky vlašských ořechů, kterými se zrovna krmil. Taky vypadal, jako kdyby se právě vyhrabal z postele. To všechno mi napovídalo, že to snad nemůže být náš řidič. Bohužel, jiný orienťácký zájezd pod mostem nebyl.
Inu začali jsme se naloďovat a hned vyvstaly další otázky:
- "Kam to vlastně jedeme?"
- "Do Blanska. Víte, kde to je?"
- "Blansko? Jo, jo... Já se musím podívat do mapy... "
- Proboha on neví, kde je Blansko? Jak dlouho asi jezdí? "Tady jsem vám vytiskl příjezdový plánek do Blanska. Budeme parkovat tady a tady spíme."
- "My tam spíme?"
- "No... Vy o tom nevíte? Máme se vracet zítra odpoledne."
- "Hm, tak to je super, proč mi to jako neřekli? Co jako budu dělat?"
- "A v autobuse se nevyspíte?"
- "V autobuse? No to jako ne... to mi měli na vedení říct."
- "Tak buď si tam něco seženete, nebo můžete při nejhorším spát s námi v tělocvičně. Máte spacák?"
- "Nemám. To bych si ho musel vzít z domu."
- "A kde bydlíte? Stihneme ho vzít po cestě?"
- "No, jo, ve Svitu."
- "No tak ten spacák vyzvedneme po cestě, jo?"
- "No dobře no..."
Za chvíli jsme byli ve Svitu a řidič odběhl pro spacák. Asi za pět minut se vracel starou rezavou bránou a vláčel nějaký chumel hadrů. Vypadalo to, jak kdyby ukradl něčí postel ze squatu. Nicméně od téhle chvíle už šlo všechno v podstatě hladce. Do Blanska trefil sám a na shromaždiště skoro taky.
Sobotní kvalifikace byla čistě rutinní. Že centrem závodu byly louky v okolí přehradní nádrže Blansko-Palava a že terén byl ve východní části rovinatý, jste si už přečetli na Béďovi, takže se nebudu opakovat. Za zmínku stojí snad jen, že sobotní tratě dle názoru většiny nebyly nic moc a že startovky na neděli se objevily až v nočních hodinách. Mnozí se svůj startovní čas dozvěděli dříve z internetu než z vyvěšených startovních listin. Z pohledu našeho oddílu asi žádné velké překvapení v rozbězích nenastalo, spíš jen několik zklamáníček (říká ten, co na první kontrole chytal lelky 6 minut).
Řidič nakonec spal v tělocvičně s námi, protože jiný nocleh samozřejmě nebyl schopen sehnat. Tedy abych byl přesný, ležel tam ve spacáku už o půl desáté, ale než se stihlo zhasnout, zmizel. Ví někdo, kde spal doopravdy? Napište do komentářů.
Neděle nás přivítala hustou mlhou. Už cestou na shromaždiště ale bylo vidět, že slunce se snaží seč mu síly stačí a o chvíli později bylo jasno. Jasno, že závodníkům A-finále trápení nezmírní ani počasí, ani stavitel tratí. Převýšení v některých kategoriích totiž dosahovala hodnot blížící se jednomu kilometru. Po doběhu to naštěstí tak hrozně nevypadalo, většina závodníků konstatovala, že subjektivně bylo převýšení menší.
Výsledky nepředčily naše očekávání (hlavně u dorostu), ale špatné to také nebylo. Zejména veteráni zachraňovali naši čest velice úspěšně.
Výsledkový servis následuje:
D16B
15. Jitka Jeřábková
16. Jana Kavánková
D16C
16. Bára Kociánová
DISK Lucka Koláriková
D18C
5. Lenka Drgová
7. Marie Vorvaň Krejčíková
D21B
18. Bára Krejčíková
D35A
3. Dagmula Babka Podmolíková
D45A
6. Janina Hájová
D45B
10. Monika Krejčíková
D50A
3. Věra Krajčová
D50B
1. Mirka Žaludková
12. Dáša Jelínková
D55A
3. Eva Horynová
------
H16B
5. Tom Kolárik
15. Kuba Korčák
H16C
16. Michal Kašpar
DISK Honzin Schäfer
DISK Viktor Vikýř Odstrčilík
H18A
17. Martin Ben Benroth
H20B
DISK Honza Koláč Kolárik
H21A
3. Michal Vlk Bingo Smola
4. Luke Barták (Kobra Bratislava)
15. Jan Murko Šidla
27. Jiřin Pyřintö Krejčík
28. Evžen Překližka Pekárek
31. Štěpán Salát Dlabaja
H21B
3. Broněk Onin Přibyl
17. Tomča Vedúcí Slováček
H35A
3. Pavel Gobelín Žemlík
H40A
4. Tomáš Dědek Podmolík
H45A
21. Robert Sokol Láznička
H45B
4. Michal Gapisch Schäfer
H50A
4. Ruda Nečas
15. Pavel Cvenda Krajča
H50B
13. Zbyňa Krejčík
H55A
6. Ruda Slováček
H55B
12. Jindra Žaludek
17. Víťa Jelínek
H60A
13. Petr Jelínek
H70A
1. Lojza Láznička
Sečteno podtrženo:
6 medailí (z toho 5 veteránských)
4 diskvalifikace (z toho 3 dorostenecké, 1 juniorská)
Jak je vidět, medailové zisky máme téměř výhradně díky veteránům. Netvrdím, že je nutné, aby i mladší ročníky vozily domů kovy. Ale je nutné zamyslet se nad tím, jak je možné, že máme 4 diskvalifikované závodníky v této věkové skupině. Mistrovské závody se přece nediskají.
Na závěr několik momentek od Gapische a jedna od Honzy Žemlíka.
Odkazy:




