{mos_sb_discuss:5}Jestli si chcete na pár dní vyzkoušet pocity vozíčkářů, zaběhněte si maraton. Pak poznáte, proč bych teď zrušil schody, vstávání ze židle a vůbec chození kamkoliv...
Ne, přeháním, zas tak hrozné to nebylo. Pocit že jste uběhli maraton za to stojí.
Do Budapeště jsme se dopravili den předem v karavánku a osobáku. Demonstrace a těžkooděnci nás nezaskočili. Večer proběhlo utužování týmu v zapadlém podniku, ale nikomu nebylo moc do řeči (asi už nám docházelo, k čemu jsme se to upsali). Nocleh, v 10:00 start. Podmínky byly skoro ideální - polojasno, 10-15°C, u Dunaje mírný vítr. Po doběhu dilema, jestli do lázní 500m daleko jít nebo jet. Jeli jsme.
Níže přikládám mailovou komunikaci postižených (snad mi prominou):
Tomča:
Tak co maratónci a skoromaratonkyně,podělte se o pocity. Já se nemožu ani v klidu vys..., teda přesněji vys... jo, ale pak... Kdo nezažil neuvěří. Evž spal jsi nahoře, nebo jsi usnul rači dole?
Onin:
Já jsem ráno aji popoběhl na vlak, ale v Brně jsem pak málem vypadl z vagónu. Chtělo to tu plošinu pro mrzáky...
Evž:
Sem byl v pohode az do te doby, nez jsem mel v pondeli rano vysednoutv Trnave po 2,5 hod jizdy z auta. Tahal jsem rukama nohy ven jak poobrne.
Novas:
Zdravím vás, běžci.
Na další maraton se už teď těším. Takovou lekci o pokoře jsem už dlouho nedostal. V kostce bych to vyjádřil takto:
1. - 20. kilometr = běh, při němž jsem si mohl vychutnávat okolí,
20. - 25. kilometr = narostl mi hřebínek, myslel jsem si, že vše v pohodě zvládnu,
25. - 34. kilometr = pozvolný úpadek, zprvu téměř nepostřehnutelný,
34. - 38. kilometr = úvahy o potrestané běžecké pýše,
38. - 42. kilometr = na další rozjímání nezbývaly síly, k cíli mě hnala síla vůle,
42. kilometr - cíl = tento úsek jsem si už mohl vychutnat, jak doporučovali pořadatelé.
Dnes už se cítím docela dobře. Asi to bude tím, že jsem docela dlouho chodil po městě a protahoval svaly.
Kočka:
Zdur,no mel bych asi rici, ze priste kdyz budu pred zavodem citit nemoc, tak nenastoupim, ale to nedokazi zarucit. Doufam, tak ze jedine co to odneslo jsou klouby, boli me jak pri chripce, obzvlaste kolena. Dneska to bylo s par brufeny. Ale nelituji, maraton je to krasny, Praha je lepsi po organizacni strance, ale Budapest je Budapest.A kdyby jste teda uvazovali o necem v pristim roce, tak ja zvazuji na jare bud Rim (brezen) nebo Viden (duben).
Podmol:
"Masochistická šou"
Po závodě jsem myslel,jak jsem plánoval předem-jednou zkusit a dost. Ta ku..á bolest mi dělá ale endorfinově po čertech ukrutně dobře. Jsem masochista... Unavený z toho nejsu vůbec, mám chuť se jít proběhnout, ale nemůžu se zvednout ze židle. Počítám s týdenní pauzou. Tož tak.
Zde ještě výsledkový servis:
| 77. | Onin | 02:55:32 |
| 107. | Evž | 03:01:53 |
| 165. | Tomča | 03:12:26 |
| 345. | Novas | 03:24:59 |
| 765. | Podmol | 03:44:27 |
| 850. | Kočka | 03:47:41 |
Hanče si dala tréninkově jenom 12 km a pak se kochala městem.
