Reporty ze závodů

{mos_sb_discuss:5}Pátek 8.9.2006, den 3. etapy

Třetí závodní den přinesl změnu v denním programu. Etapa se běžela již dopoledne na ostrově Albarella, který byl oddělen od našeho poloostrova pouze 100 m širokým průlivem, vzdáleným od našeho hotelu asi 4 km vzdušnou čarou. Autobusem po silnici se jelo 25km. Tento soukromý ostrov je střežen. Před autobusem jel policejní vůz a navigoval našeho řidiče na parkoviště uprostřed ostrova, kde jsme přesedli na silniční vláček, který nás dopravil do centra závodu. Cestou jsme sledovali vily s bazénky místních zazobanců, tenisové dvorce, golfové hřiště a regulovčíky na křižovatkách.

Trať této etapy byla nejpestřejší ze všech. Travnatá louka mezi oplocenými kurty, písečná pláž, pěšinky v hustníku, bludiště zaoblených silniček mezi vilkami, lesík, louka, park, jakési prostranství na způsob amfiteátru, malá džungle s jámami a kupkami u rybníka, náměstíčko,  úzký betnový ochoz na nábřeží mezi kanály. Vyhlášení tradičně s velkými kyticemi, televizními kamerami a fotografy, diplomy zasklené se zlatými rámy a paspartami (žádné černobílé xerokopie), propagační DVD se záběry (i leteckými) míst, kde jsme pobývali. Tentokrát bylo volno odpoledne, čímž jsme využili možnosti pobýt i jinde, než na lidových plážích. Cykloturisté na vypůjčených bicyklech objížděli ostrov, ženy se zapojily do aerobiku, někdo využil bazénu (pod jehož hladinu bylo možno vidět velkým oknem přímo ze šaten v suterénu), milovníci slané vody zamířili na pláže. Tak daleko do moře jsem v životě pěšky nešel. Po 500 metrech mi pořád bylo po pás. Kdo si chtěl zaplavat, případně opálit bílá místa, musel dál od písečné pláže na ostrá skaliska nedaleko průlivu, odkud byla vidět botanická zahrada našeho poloostrova. Byl zrovna odliv a úzkým průlivem se valil z plošně velkého zálivu docela slušný proud o rychlosti přesahující 1m/s. Naše plavecky netrénované ženské pochopitelně unášel směrem k písečné pláži, tedy „do civilizace“. Protože byly nahoře bez, (a Itálie není Chorvatsko nebo Řecko), volaly na mne, ať jim neprodleně doručím svršky. Okamžitě jsem se vrhal do vln s příslušnými díly plavek v zubech. Stačilo pár rychlých temp po proudu a zásilka byla včas doručena. A protože jsem na tom byl obdobně, nezbylo, než bojovat s protiproudem (vůči břehu doslova centimetr po centimetru). Kdo trénoval na běžícím pásu, dovede si to představit. Docela jsem musel máknout. Nějak mi vytrávilo a těšil se na večeři.

Po zkušenostech s Banditem, který šetřil porcemi, jsme vymysleli lest. Rozebrali jsme kytice vítězů a jednotlivými květy postupně obdarovávali italské servírky. Byly velice chápavé a když se Bandito nedíval, okamžitě přihrály nášup.

Zbytek dne se výrazně nelišil od předchozích.

(konec 4. části)

Jindra st.

  

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.

Přihlášení

Strava