Reporty ze závodů

{mos_sb_discuss:5} Pod tímto názvem se konaly v deltě řeky Pádu čtyřdenní mezinárodní sportovní hry, kde vedle jiných sportů byla zařazena i série čtyř parkových závodů.

Protože jsem se zúčastnil jako jediný Zlíňák z 62-členné výpravy, rozhodl jsem se podělit o své dojmy. Aby to nebylo nudné a únavné jak z hlediska četby, tak z hlediska psaní, pár postřehů napíšu na etapy. Nejprve všeobecně.ˇLuxusní autobus Mercedes Benz vyrazil z Olomouce v 7:30 a o hodinu později přibíral brněnskou a českou část osazenstva. Na rozdíl od každoroční podzimní cesty do Benátek se tedy tentokrát jelo přes den, bylo tudíž možno kromě videa pozorovat  krajinu jihomoravskou (s Pavlovskými vrchy a novomlýnskými nádržemi, mikulovským zámkem), dolnorakouskou a štýrskou se spoustou hradů a zřícenin (zejména v jižní části země v blízkosti hranice se spolkovou zemí Burgenland), předtím ještě průjezd Vídní, dále krajinu korutanskou se spoustou tunelů (u čísla 25 jsem přestal počítat) a viaduktů, malebným, asi 15 km dlouhým jezerem Wörther See, v dáli ne zas tak velké dokonce krajinu slovinskou s nejvyššími štíty Julských Alp, a konečně severoitalskou, zpočátku podobnou té korutanské s napůl vyschlými širokými říčními koryty, z nichž (a pouze z nich) těžili Taliáni dolomitický vápenec. V blízkosti Benátek jsme se dostali do dvacetikilometrové kolony, takže do centra dění jsme se dostali tuším ve 21:30. Ubytováni jsme byli velmi rychle a večeře byla tentokrát ještě sytá, také spát jsme se dostali ještě poměrně brzy, tak nějak mezi 1 a 2. hodinou.  V Itálii jsme totiž chodili spát velmi pozdě, tak nějak mezi 2. a 4. hodinou, mezi půlnocí a 2. hodinou jsme se chodili koupat do moře, které bylo stále ještě teplé. Ani teplota vzduchu neutrpěla čerstvým větrem vanoucím od moře poslední dva dny, neklesala pod 20°C ani přes noc. Samozřejmě jsme sledovali čtvrteční zatmění měsíce. Vstávali jsme v 6:30, abychom stihli východ slunce nad mořem. (Zaspal jsem pouze jednou). Samozřejmě i to bylo spojeno s koupáním, (pochopitelně i tentokrát bez plavek). I mezi snídaní a obědem jsme na sobě udržovali vrstvičku soli. Konali jsme výpravy podél moře po našem poloostrově a prohlédli si botanickou zahradu a přilehlý lesík, někteří si půjčovali kola a projížděli okolí. Na začátku pobytu se severní Itálie nacházela v centru tlakové výše a pravděpodobně v něm setrvávala i nadále, aspoň nádherné počasí tomu nasvědčovalo. Ubytování bylo solidní, bydleli jsme v hotelu Olympia asi 400 m od moře v letovisku Rosolina Mare, nedaleko místa, kde se řeka Adige vlévá do Jadranu (tedy Adriática). (konec 1. části)Jindra Žaludek st. 

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.