×

Varování

JFolder: :files: Cesta není ke složce. Cesta: /hosting/www/skob-zlin.cz/www/images/alba/2006/2006_09_5_ME_Polsko/ME_Polsko_fotky/333_3369.JPG
×

Oznámení

There was a problem rendering your image gallery. Please make sure that the folder you are using in the Simple Image Gallery plugin tags exists and contains valid image files. The plugin could not locate the folder: images/alba/2006/2006_09_5_ME_Polsko/ME_Polsko_fotky/333_3369.JPG

Reporty ze závodů

{mos_sb_discuss:5} {gallery}alba/2006/2006_09_5_ME_Polsko/ME_Polsko_fotky/333_3369.JPG{/gallery} Byla jsem pověřena abych vám přiblížila atmosféru a průběh nedělního závodu štafet.
My "ženy" jsme se na start postavily 10 minut po chlapech. Start vyjímečně neprobíhal systémem Le Mans, ale už jsme na kolech seděly a pořadatelé nám pod nohu položili mapu.
Pak ještě další minuta nervozity a hurá do lesa. Klasicky než jsem si tu plachtu poskládala, zůstala jsem tam skoro poslední. Zato jsem ji určitě měla nejúhledněji složenou. Ve velkém balíku jsme vyrazily na trať. Byla jsem překvapená, že tempo je tak vlažné a pomalu jsem se prokousávala do předu. Pár křižovatek, možná jiná farsta a najednou jsem byla na čele s Markétou Jakoubovou a ruskou Mikrujkovou. Houkla jsem na Market číslo a zjistila že jedničku máme stejnou a pak ještě 2,3,4,5. A začalo se závodit. Sehraně jsme pracovaly jako jeden stroj: "46ka zprava", "druhá levá", "bažina levá", abychomm utrhly rusku a sjely finku, na zbytečné klábosení nebyl čas. Pak přišla rozdílná farsta, ale na další kontrole jsme se zase sjely a v protisměru už nás míjel známy modrý dres. Finka Ingrid Stengard s možná půlminutovým náskokem. Teď už nebyl čas, ani se napít z bidonu. Přestala jsem se Markét plést pod kolo a ze zadu jistila všechny odbočky. Na jasných rovných úsecích jsem jí bojovnými hesly pobízela k dotažení finského torpéda. V duchu toho, co jsme si řekli s 'couchem' před závodem, že není naším úkolem někoho utrhnout, ale držet kontakt a hlavně na nás musí být pěkný pohled, jsem se řitily do cíle. Finku jsme viděly kousek před sebou. Při ještě rychlejším a zběsilejším dojezdu nás vítaly bouřlivé ovace, v cíli objímaní a slzičky v očích. Dokud jsme se totiž neobjevily na sběrce, nikdo v cili netušil, na čem jsme, protože poláci nemeli v lese radio. Po prvním úseku to bylo 2. a 3. místo pro CZE A a B se ztrátou 8 sekund na Finsko. Další úseky nezklamaly a jediny koho před sebe pustily, byl ruský bagr  Ksenia  Chernykh, která věrna dnes už kultovnímu heslu "quick, quick, it's race", sejmula v lese finišující Hanku La Carbonara (den před tím i Mishu Lacigovou). 
Kluci - dospělí měli trochu pomalejší rozjezd, ale jak sami řekli Tomíno s Jarynem, v lese si soupeře vychutnali a na konci z toho cinkal také bronz.   
Kluci - junioři měli skvělým Chlaďovým rozjezdem skvěle našlápnuto a dojemným dojezdem, kdy finišmen Duke spurtoval o druhé místo a neudržel se na mokré trávě v sedle, si dojeli pro další třetí flek.
Aby těch třetích míst nebylo málo, stejně se umístníly i juniorky Bcko. Škoda jen, že štafeta A jedoucí s Hankou H. neudržela nadějnou pozici z prvního úseku a skočila bramborová.
Bylo to krásné ME a bohatá úroda ze štafet byla pěknou tečkou za tím naším příběhem.
Doufám, že jsem vás svým bikeovým dobrodružstvím neunudila k smrti :-))
 
Barbor the Forest man

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.

Přihlášení

Strava