Ještě před uzavřením hranic se nám podařilo proniknout na polský Hrob - GEZnO
 

Zázrak v Beskydech!

V době koronavirové s všemožnými omezeními vzájemného potkávání se, zrušenými sportovními a kulturními akcemi, uzavřenými restauracemi a hotely i státními hranicemi, se kolegové z polského Compassu z Krakova nevzdali a dotáhli organizaci XIX. ročníku závodů GEZnO (Górskie Ekstremalne Zawody na Orientację – tedy horský extrémní orienťák) až do úspěšného konce. Závody tedy proběhly v plánovaném termínu 7. a 8. listopadu, i když s určitými komplikacemi (rozdělením závodníků na startu, omezením pobytu v centru, používáním roušek a rukavic).


Tentokrát se tyto už tradiční závody dvojic (vybíhat na trať samostatně se z bezpečnostních důvodů nepovoluje a dvojice musí absolvovat celou trať společně) – memoriál Jana Gracjasze (kterého jsme ještě většinou měli možnost poznat osobně) – konaly v obci Zalesie uprostřed pohoří Beskid Wyspowy (což v překladu znamená ostrovní Beskydy a taky tam žádné dlouhé hřebenovky
nejsou..). Na závody se nás přihlásilo z ČR celkem osm – samí veteráni ze Zlína (5) a Prahy (3) – a vytvořili jsme 4 týmy:

V kat. VKK (ženy, v součtu min. 80 let):

Tým WITaj Babi: Monika Krejčíková a Jana Kundratová a tým Kangdjoktjo (což tibetsky znamená „co nejrychleji to jde“): Věra Hájková a Zuzana Setínková

V kat. VMIX2 (minimálně jedna žena, v součtu min. 100 let):

Tým HoKus: Magda Horová a Antonín Kusbach

V kat. VMM3 (muži, v součtu min. 120 let):

Tým WITaj: Zbyněk Krejčík (který mimochodem vynechal doposud pouze jeden ročník těchto závodů) a Marian Lanc

Parametry tratí

Délka E1

Převýšení E1

Délka E2

Převýšení E2

Součet *

VKK

14,7

1300

12,3

1100

51,0

VMIX2

15,9

1390

12,0

1120

53,0

VMM3

17,1

1450

15,2

1370

60,5

 * Délka i převýšení jsou měřeny vzdušnou čarou mezi kontrolami (u první etapy je to trochu sporné, protože pořadí kontrol je libovolné – free order). Parametr „součet“ je počítán jako délka plus 1 kilometr na každých 100 m převýšení.
Pro zajímavost: Nejdelší trať kategorie MM měla v první etapě (E1) 26,7 km a 2390 m převýšení, druhá etapa (E2) byla dlouhá 22,1 km s 2140 m převýšení. „Součet“ u ní vycházel na
94,1.
 

Po oba dny je určen časový limit pro všechny kategorie stejný – 8 hodin, jehož překročení je penalizováno přičtením pětinásobku minut zpoždění. Není nutno navštívit-označit všechny kontroly, stačí 50% plus jedna, ale za každou vynechanou kontrolu se přičítá penalizace, která je u kontroly uvedena – bývá to 1 až 3 hodiny.

Vyrazili jsme ze Zlína vypůjčeným pohodlným 8-mi místným Fordem (díky L Procházkovi a B. Krejčíkové) v pátek odpoledne, v Olomouci jsme přibrali pražskou část výpravy a večer už jsme se hlásili v centru závodů na stadionu LKS Zalesianka. Ubytování jsme měli zajištěno v penzionu „U Marii i Staszka“, kde nám i připravili vydatné večeře. Pokoje byly sice dost stísněné, ale nějak jsme se s tím popasovali. Horší byl minimální prostor pro parkování, ale Zbyňa si poradil i se slalomem s naším poněkud větším vozem mezi auty a ploty.

Když jsme se ráno dostavili na start, byla všude mlha. Brzy po startu ji však prosvítilo slunce, mlha se postupně rozplynula nebo zůstala v nižších polohách a my jsme mohli hltat nádherné výhledy na vystupující kopce, údolí, osady, louky a obdivovat v dáli panorama Tater. I druhý den v neděli bylo nádherné počasí a my jsme mohli plně „dobíjet baterky“ - všechny problémy jsme hodili za hlavu a jen si užívali. Samozřejmě jsme se i snažili o co nejlepší výsledek, který jsme mohli v rámci naší momentální výkonnosti dosáhnout a odvezli jsme si nakonec dvě třetí místa. Zvláště je třeba ocenit výkon Zuzky s Věrou, kdy ve druhé etapě smazaly téměř půlhodinovou ztrátu z první etapy a dostaly se na třetí místo rozdílem pouhé jedné minuty po 9 hodinách a 31 minutách strávených na tratích závodu. Ale myslím si, že nejdůležitější byl pro nás pro všechny nádherný zážitek z překrásného horského prostředí.

Kdo by chtěl zjistit o závodech více, najde informace na stránkách http://www.compass.home.pl/gezno/

Douška: Kde bych si kdy pomyslel, když mne Zbyňa přesvědčil poprvé před pár lety, abych se zúčastnil závodu GEZnO, že mne to tak chytne. Je to adrenalin a zábava! Kolikrát už jsme přešvihli limit, doslova lezli prakticky neprůchodným terénem, potkávali se s jeleny, divočáky, či přebíhali po bobří hrázi, šplhali na skalnaté vršky, přelézali hluboké zářezy, brodili se vodou, mokli, mrzli atd. - dokud tělo dovolí rád se ještě zúčastním dalších podobných akcí.

Marian Lanc

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.